Pokud byste náhodou někdy hledali město, o kterém byste mohli říct, že je absolutně „zasteampunkované“, že jsou v něm vysteamované kluby, že hostí řadu festivalů a místní komunita má vlastní web (http://www.seattlesteamrats.com/ ), tak, jak už Vám napověděl odkaz na „Rats“, je to Seattle. Ten je na komunity vůbec extrémně bohatý, vždyť je to zároveň město cyberpunku! Kde jinde by se tedy uhnízdila kapela mezi steampunkery nejprofláklejší a nejomílanější, když ne zde? A že je to světový gigant poznáte už třeba z toho, že jej zná dokonce i našinec. Slyšet jste je mohli v Brně na Steampunkovém plese a absolutně nové skladby uslyšíte i na Steam-up party v sobotu 13.3. ve Stromoffce.

O kapele:

Abney Park je pětičlenná steampunková formace ze Seattlu. I když mezi jednotlivými songy nejsou často nijak zvláštní rozdíly (ne všechna jejich tvorba je původní, protože zpracovávají anglický folk stejně jako muzikálové kusy), nedá se jim upřít stylovost a „koukatelnost“.

Biografie:

Ve steampunkovou kapelu se Abney Park (pojmenovaní podle slavného londýnského hřbitova) měnili postupně, před rokem 2006 to byl klasický gothic-industrial band, jakých jsou stovky. Pak ale došlo k drobné personální změně a ejhle, vznikl kolos mezinárodního věhlasu.

Diskografie:

První deska "Abney Park" vyšla již roku 1998, následovaná počiny "Return to the Fire" (1999), "Cemetery Number 1" (2000), "From Dreams Or Angels" (2002), "Taxidermy" (2005), "The Death of Tragedy" (2005), "Lost Horizons" (2008) a "Dark Christmas" (2009). Poslední album „Aether Shanties“ vyšlo ke konci loňského roku (prosinec 2009) a bylo milým překvapením pro všechny, kteří si zvykli na poněkud volnější tempo skladeb a jejich baladičnost, neboť  je daleko svižnější, víc experimentuje s elektronikou  a hraje si se swingovými podkresy.

Abney Park - Sleep Isabella

Sestava:

Členy kapely jsme vám představovali už v úvodním článku o steampunkové hudbě, ale stejně vám je připomenu, alespoň proto, že nástrojové složení vám pomůže udělat si obrázek o jejich hudbě jako takové. Kapitán Robert, sám nadšený steampunker, vynálezce a konstruktér (doporučuji blog s jeho udělátky) a jeho pirátsky šeptavý hlas, tahací harmonika a akordeon, stojí v popředí za mosazným retro mikrofonem. Robert obstarává i jediný neelektronický rytmický nástroj - drobounkou darbuku. Kristina Erickson, blondýnka zpravidla ve vojenské lodičce, hraje na piáno a klávesy. Muž v kiltu, Nathaniel Johnstone, většinou nepřehlédnutelný pro své vlasové kreace a naplétací kožené dredy, je houslista a kytarista. V několika skladbách sahá i po folkovějších strunách mandolíny a buzuky. Druhý kytarista a hlavně kapelový basák je krátce střižený Daniel Cederman, majitel asi největších leteckých brýlí v celém bandu. A nakonec vokalistka Jody Ellen, jejíž barva vlasů bývá časově nestálá.

Koncerty:

Bohužel, u nás je jen tak neuvidíte, kapela hrává po festivalech ve státech. Nicméně, pan Johnstone se dal slyšet, že plánují evropské turné, takže bude možné vyrazit za nimi např. do Londýna. Datum zatím není známé. Do té doby si můžeme užívat s novým, v pořadí desátým albem. Nebo doražte v sobotu na party.

Inspirace:

Kapela kolem sebe vytvořila příběh jako vystřižený z Verneovky. Lídr kapely, kapitán Robert Brown (zpěv, darbuka, akordeon), vede svou fantastickou vzducholoď jménem Ophelia (vytvořenou údajně samotným Dr. Caligarim) skrz mnohá nebezpečí, bouře a neprobádaná území…osudy celé posádky pak líčí předposlední dvě alba.

Oficiální stránky: http://www.abneypark.com